Vyhledej
Počasí Dvůr Králové nad Labem - Slunečno.cz
Královédvorsko > Architektura

Proč by Dvůr Králové nad Labem měl mít svého městského architekta a co je jeho prací

Redakce / 27.06.2019
Do Dvora Králové na jednání Architektonické komise města zavítal autorizovaný architekt Milan Košař, který mnoho let pracoval mimo jiné i jako městský architekt ve Vysokém Mýtě a Ústí nad Orlicí. Příležitosti jsme využili pro rozhovor, jehož cílem je představit práci městského architekta občanům města.
 

Do Dvora Králové přicestoval na pozvání radního za Piráty a také architekta Oty Černého, který si jako jeden z cílů své práce pro město vytkl, že městského architekta na městě prosadí, protože je to pro město jednoznačně přínosné a ve výsledku to městu může ušetřit řadu finančních prostředků. A také zabránit nekoncepčním krokům, kterých by občané i politici mohli v budoucnu litovat. Společně oba architekti osobně představili práci městského architekta členům Architektonické a Stavební komise města. 

Jak by si město mělo podle vás městského architekta vybírat?

Praxe je taková, že město vypíše poptávku/rozhodnutí a uvede tam základní požadavky, které jsou u podobně velkých měst poměrně jasně definované a snadno k dohledání například na stránkách Komory architektů. Je tam specifikovaná i náplň práce a také to, co by dělat rozhodně neměl. 

Kdo je to městský architekt?

Městský architekt, architekt města, hlavní architekt, obecní architekt apod. – jeho označení není důležité (není závazně právně ukotveno). Podstatná je jeho úloha: komplexní výkon služby architekta při rozvoji města či obce. Jedná se zejména o následující činnosti:

  • Při vyhodnocování aktuálního stavu a připravovaných záměrů sleduje zejména hlediska urbanistická, architektonická, estetická a výtvarná.
  • V oblasti operativních činností konzultuje a zaujímá stanoviska k projekčně připravovaným aktivitám stavebníků a developerů.
  • V koncepční oblasti se podílí na zadávání a projednávání strategických a koncepčních dokumentů, které se týkají území města či obce.
  • Spolu se zastupiteli hájí zájmy města či obce při projednávání nadřazené dokumentace širšího území.
  • Iniciuje aktivní kroky města či obce na zlepšení prostředí, hrdosti, spokojenosti a soudržnosti obyvatel (např. vypisování architektonických a urbanistických soutěží, zapojování veřejnosti do formulace vizí a strategií rozvoje města, spolupráce s architektonickými školami apod.).

    Česká komora architektů

A co by tedy městský architekt rozhodně neměl dělat?

Městský architekt by osobně neměl v daném městě pro nikoho projektovat a vůbec nejlepší praxe je, když z daného města vůbec není a není nikterak provázán s místními obyvateli, firmami, úřady. Měl by to být člověk nestranný a nad věcí. Navíc i pohled "zvenčí" je pro město určitě přínosem - dlouhodobá provozní slepota neumožní nové nápady s nadhledem. Měl by to být autorizovaný architekt s kulatým razítkem, což znamená i rozumné propojení s Českou Komorou Architektů a dodržování mnoha psaných i nepsaných pravidel profese.

Je nějaká doba, po kterou by architekt měl profesi městského architekta dělat? 

Ne, takové omezení není - ba naopak, architekt se tak 2 roky s městem seznamuje a pokud mu chce vtisknout nějakou vizi a usměrňovat jej, tak delší doba rozhodně není na škodu. Já sám byl městským architektem ve Vysokém Mýtě 25 let a přítomen jsem byl v průměru jeden den v týdnu.

Jak časově náročná je práce městského architekta pro město velikosti Dvora Králové nad Labem?

Rozhodně to není práce na plný úvazek. V takto velkém městě je to práce cca na jeden den v týdnu, kdy by všichni měli vědět, že bude ve své kanceláři a že se na něj mohou obracet. 

Jaké jsou příklady opravdu špatné praxe?

Například v nejmenovaném městě městský architekt projektoval takřka úplně všechno v daném městě, byl propojen s místními podnikateli a stavebními firmami a nikoho jiného k práci ve městě ani nepustil. A když město uspořádalo veřejnou soutěž, kterou on nevyhrál, tak soutěž pomlouval, kritizoval. Došlo to do situace, kdy se město obrátilo na Českou komoru architektů, zda je takové chování normální. To byl už ale opravdu krajní případ.

Jak má městský architekt městu vtisknout nějakou svoji vizi, když v něm sám nemůže projektovat?

Že městský architekt nebude projektovat neznamená, že nevezme do ruky tužku! Naopak - práce s tužkou, papírem a lidmi v daném městě je nejlepší pro hledání dlouhodobé koncepce daného místa i celého města. Pro hledání podoby, limitů a náplně veřejného prostoru. Právě tyto skici mohou být také součástí podkladů pro veřejné soutěže. 

Městský architekt má na starosti i věřejné soutěže?

Ano - on by měl být takovým koordinátorem, spojovatelem všech zúčastněných - vedení města, stavebního úřadu a budoucích uživatelů dané stavby, či prostoru.
A právě příprava kvalitních podkladů a zadání pro soutěže je zásadní pro co nejlepší výsledek. Čím lépe připravené zadání, tím lepší projekt! Z praxe své i dalších architektů vím, jaký je rozdíl, když podklady připravuje odborník, a jaké to je, když to na rychlo udělá nějaký úředník nebo sekretářka.

Soutěže jsou často chápány jako zbytečně drahé "rozmary". Jsou soutěže opravdu potřeba?

Však soutěže mohou být různé! Pro velké, zásadní stavby a projekty by měly být vypsány velké a otevřené soutěže, kdy se sejde řada i velmi různých návrhů. Pro menší záležitosti se mohou dělat soutěže malé, kdy se vyzve třeba jen 5 architektů, o kterých je známo, že danou problematiku ovládají. A i zde už je následně z čeho vybírat. Nejhorší je, když soutěže nejsou vůbec a oslovují se něčí "kamarádi".
Na druhou stranu - pokud má město jasnou koncepci, jasnou představu, jak má vypadat, tak není třeba vypisovat soutěž na každé zábradlí, každou lampu, a tím se městu také šetří peníze.

Jaký je ve městech vztah třeba stavebního úřadu a městského architekta?

Pozice městského architekta nemá ukotvení ve stavebním zákoně a jeho vyjádření je třeba brát jako doporučení. A naopak vyjádření stavebního úřadu jsou jednoznačně závazná. Zpočátku mého působení byla občas některá vyjádření i protichůdná, ale časem si stavební úřad i tak trochu zjednodušil práci a když viděl nějaký kontroverzní případ už při plánování stavby, tak stavebníka poslal rovnou za mnou a společně se nám podařilo najít řešení přijatelná pro stavební úřad, vkus stavebníka i pro oko ostatních spoluobčanů. Vybudovat tuto důvěru ale trvalo několik let.

ING. ARCH. MILAN KOŠAŘ

Narozen 25.7.1946 v Martině. Fakultu architektury VUT v Brně u profesora Bedřicha Rozehnala absolvoval v roce 1970. Následující tři roky pracuje v pražském ateliéru Epsilon u architekta Karla Filsaka. Po návratu do Pardubic nastupuje do Stavoprojektu a později zastává pozici hlavního architekta Pardubic. Po zrušení Útvaru hlavního architekta v roce 1992 zakládá s několika kolegy Ateliér AURUM a pracují na územním plánu Pardubic. V roce 2000 zakládá vlastní ateliér ArchiKo a je autorem celé řady významných projektů a realizací, z nichž některé získaly významné ocenění (např. Gymnázium Dr. Emila Holuba v Holicích na FOR-ARCH v roce 2000). Je držitelem Ceny Jože Plečnika za celoživotní přínos v architektuře.
Účastní se úspěšně architektonických soutěží a je členem mnoha soutěžních porot. Člen rady Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR v současné době vykonává funkci architekta města v Poděbradech a Ústí nad Orlicí.

Ing. arch. Milan Košař
Husova 1848
530 03 Pardubice
tel.: 466 615 566, 777 193 777 archiko@archiko.cz
http://www.archiko.cz

To znamená, že za městským architektem chodí i běžná veřejnost?

Ano, určitě! Nevyjadřuje se jen k veřejným prostorům a tomu, co staví město! Naopak soukromý sektor město tvoří také. 

Pro veřejnost ale může být městský architekt jen dalším "úřadem", který mu kecá do jeho záměrů!

Ano, to je obvyklá první reakce veřejnosti. Když ale v daném městě městský architekt působí déle a získá si důvěru občanů, stane se spíš rádcem, odborníkem, který může, když přijdou včas, usměrnit jejich představy, pomoci jim dát lepší zadání pro jejich projektanta. A ve výsledku jim tak i ušetřit peníze či starosti.

Co to znamená VČAS?

To má několik variant. Když plánujete stavbu rodinného domku a hledáte pozemek, tak návštěva u městského architekta může být zcela zásadní. Městský architekt dobře zná územní plán města, a to nejen obrazovou, ale i textovou část, a když se podívá na vytipovaný pozemek, tak může stavebníkovi říct, zda je tam domek vhodný nebo není. Nebo podnikateli, zda je tam vhodné postavit autoservis, nebo drobnou výrobu. A za jakých podmínek, případně s jakými omezeními.


Ale to přeci může i stavební úřad. 

Ano, ale tam často narazí na úřednici, která se koukne na barvičky v územním plánu a řekne - jo, to je ok, je to stavební pozemek. Ale už z toho nedokáže nebo nechce vyčíst, že tady vedle je koridor pro budoucí obchvat, průmyslová zóna, jiné funkční využití, či je to záplavové území. Nebo co se kde plánuje v budoucnu.
Už jednou jsme o tématu psali!Proč by mělo mít město městského architekta? Aby se nevyhazovaly miliony oknem!

A druhá varianta "přijít včas"?

To souvisí se samotným stavebním záměrem. Stavět na uliční čáře, nebo dál na pozemku, stavět stavbu s rovnou, nebo šikmou střechou. Kolik pater bytového domu. Jak má být orientace za sluncem. Kolikrát si i stavebník, který má nějakou představu, při konzultaci uvědomí, že by se do daného území mohlo hodit spíše něco jiného a i pro něj to bude nakonec praktičtější. Z debaty může vzejít základ pro zadání jeho architektovi, nebo projektantovi. A s výsledkem pak bude mít méně starostí na stavebním úřadě i třeba u sousedů. A nebude muset platit za předělávání, či úpravy projektů.

A platí veřejnost za služby městského architekta?

Ne! Město platí městského architekta aby pomohlo sobě i lidem. Je to služba lidem i městu.

Kromě práce v kanceláři v dané hodiny má městský architekt ještě nějaké povinnosti kde musí být přítomný?

Městský architekt by měl být členem městských komisí, které s jeho prací souvisí. Tedy hlavně architektonické, stavební, urbanistické, památkové a také majetkové. Samozřejmě záleží jaké komise dané město má. U malých měst jsou často sloučené.

Proč majetkové?

No to je poměrně zásadní! Někdo dá městu nabídku na odkup nějakého pozemku a ta se bude vedení města zdát jako velmi rozumná. A už třeba vidí, jak za utržené peníze postaví tohle, nakoupí tamto. Městský architekt ale hned uvidí, že tento pozemek přímo sousedí s jiným, kde je možné ve výhledovém plánu postavit krytý bazén. A daný pozemek by mohl být potřeba. Zkrátka umí rozpoznat jaké pozemky či nemovitosti jsou strategické, umí díky své praxi najít využítí pro nemovitosti, se kterými si majitel neví rady atp. Příkladů může být řada.

Co když někdo chce prosadit změnu územního plánu?

To se také stává často a mnohdy na první pohled přání investora dává smysl a nikoho nenapadne, proč to nezměnit. Ale městský architekt lépe pracuje v souvislostech. Dobře ví, proč zrovna tady nejsou stavební pozemky, ale zeleň. Měl by být schopný připravit daleko hlubší rozbor plusů a mínusů, když město změnu územního plánu posvětí. Opět i zde je jeho stanovisko nezávazné a rovná se doporučení a nemusí být akceptováno. Když je to ale člověk s respektem, tak není důvod, proč by osvícené vedení města jeho odůvodnění nevzalo vážně.

Nyní k vám: vy jste v loňském roce vedení ve Vysokém Mýtě oznámil, že už chcete skončit. Jak se to přijalo vedení města? 

Tak zejména ani na chvilku je nenapadlo, že by tuto pozici ve městě zrušili. Okamžitě chtěli aby to po mne někdo přebral a prosili mne, abych byl ve výběrové komisi, která nového městského architekta vybere! To je myslím ta nejlepší reference pro to, zavést pozici městského architekta i v dalších městech včetně Dvora Králové nad Labem :-)

Děkuji za rozhovor


Jan Holan

Sponzorem tohoto článku je Pirátská strana, která setkání s panem architektem zprostředkovala a uhradila částku za redakční práci. Pirátská strana podporuje zřízení pozice městského architekta ve Dvoře Králové nad Labem.

foto: Poděbradský deník a Česká Komora Architektů

 

Související články
Proč by mělo mít město městského architekta? Aby se nevyhazovaly miliony oknem!

 
Vaše komentáře
Malou čistírnou to začíná4.07.2019 08:58, Reagovat
Malou čistírnou to začíná, velkou bohužel končí. Z mého pohledu město nepotřebuje architekta, ale potřebuje lidi kvalifikované a zasvěcené do problémů města. Bohužel jsem byl svědkem posledního zastupitelstva a s klidnou hlavou mohu konstatovat, že 90 % zastupitelů nemá v žádném případě ponětí o čem hlasují a jaké jejich rozhodnutí bude mít dopad na město, resp. na rozpočet města. Je hezké, že si odsouhlasili projekt nové ČOV, který je mimochodem naprosto nesmyslný (město prakticky nemá pozemek, EIA dokumentace chybí a stavební povolení tím pádem také), o kapacitě nové ČOV ani nehovořím – 17 000 ekvivalentních obyvatel – projekt v žádném případě nepočítá s plošným rozvojem města a průmyslu. Cena nové ČOV 150 mil. Kč bez DPH? To myslíte vážně? Nová ČOV bude dražší a předpokládám, že alespoň p. Bém a Helbich to moc dobře ví. Jako občan Dvora se ptám: kolik již bylo investováno do projektu nové ČOV a co městu tyto peníze přinesly? Vím, že město má v záloze více variant, ovšem žádná není správná. Pár zastupitelů, kteří mají skutečný vliv na chod města jsou dle mého v agónii a za každou cenu chtějí prezentovat tuto kauzu jako velké politické vítězství, ale obávám se, že to bude spíše velké fiasko.
PS: architekta město vážně nepotřebuje, potřebuje opozici, která nebude souhlasit s každým návrhem a povede rozumnou diskuzi
Pro a protiDvorák., 28.06.2019 07:57, Reagovat
Tak pokud bude kvalitní, tak by to přínos určitě byl.

Ovšem musel by hlídat i územní plán, komunikace, sítě a možná nejlépe prosazovat úplně jeho změniu(některé body, které tam jsou, jsou dle mého blbosti, jen se podívejte, kudy má vést napojení východního obchvatu k ZOO - přes Čelakovského, kolem Oční školy, přes estakádu, stejně tak diskuze ohledně kruháče u nové průmyslové zóny atp.).

Třeba by nevznikaly paskvily typu návrhu, že se v Sylvárově postaví malá ČOV, místo toho, aby se necelých 300 metrů protáhla kanalizace kolem domů, které stejně kanalizaci nemají a kde se za pár let bude stejně ta kanalizace stavět, takže dnes se vyhodí peníze za stavbu malé ČOV místo toho, aby se postavila kanalizace, která se však jednou stejně bude muset stavět a pomůže napojit spoustu dalších baráků... Zkuste se zeptat na VAKu, projektantů i některých úředníků na městě, všichni vám řeknou, že je lepší protáhnout kanalizaci, přesto se prosazuje ČOV. My ostatní v lokalitě pak utřeme hubu a musíme si stavět stejně ČOVky, místo toho, aby se lokalita vyřešila jako celek.
 
 
Přečteno 1352x
 
 
 
Zpět
11.07.2019 - Knihovna Slavoj bude již od pátku 12. července 2019 opět otevřená pro čtenáře dle běžné otevírací doby. Služby on-line jsou již také v provozu.
10.07.2019 - Aktuálně (středa 10. července) je omezen provoz v knihovně Slavoj ve Dvoře Králové, kde nefunguje elektřina. Možné je pouze osobní navrácení knih. V případě potřeby prodloužení knih volejte na mobilní čísla: 721 390 348, 606 531 153. O změně vás budeme informovat.
02.07.2019 - Od 27. června do 1. července jsme bohužel měli problém s poštovním serverem účtu info@kralovedvorsko.cz. Pokud jste nám v tuto dobu poslali email, prosím, zašlete jej ještě jednou nebo nám zavolejte.

Volná pracovní místa
Ošetřovatel (Domov sv. Josefa, Žireč)

Brigáda na léto (Domov sv. Josefa)


Kalendář akcí