Balet Popelka přinesl do Hankova domu humor i sváteční náladu

Divadlo bylo zcela vyprodané a v hledišti bylo tentokrát vidět opravdu hodně dětských diváků. Ještě před začátkem představení poděkoval dramaturg Kruhu přátel hudby Vít Havlíček za mimořádnou návštěvnost a pozval publikum na další koncerty nadcházející sezóny, mimo jiné na novoroční koncert nebo inaugurační koncert nového klavíru Steinway, který byl pro Hankův dům pořízen. I z tohoto úvodu bylo patrné, že dramaturgie KPH není náhodná, ale dlouhodobě promyšlená a otevřená různým typům publika.

Inscenace přenesla známý pohádkový příběh do Vídně konce 19. století a opírala se o hudbu Johanna Strausse mladšího. Ta večeru dodala lehkost, švih i místy až operetní hravost a přirozeně podpořila taneční vyprávění, humor i lyrické pasáže.

Ústřední postavou příběhu byla Adele, skromná dívka, která žije v domácnosti své macechy Madame Léontine a pracuje v jejím módním salonu. V titulní roli se představila Ikonija Pelemiš, jejíž pojetí bylo jemné, lyrické a dobře čitelné i pro nejmladší diváky. Jejím partnerem byl Eric Navarrete Monsonis jako Filip; jejich společné scény působily lehce, přirozeně a bez zbytečné okázalosti.
Největší pozornost publika si ale bezesporu získala komická linka. Madame Léontine, v podání Vladimira Gončarova, který je zároveň choreografem inscenace, byla přesná, výrazná a především skutečně vtipná. Spolu se svými dcerami Ivette (Linda Buňková) a Fanchon (Céline Pianelli) vytvořil sehranou trojici, která bavila publikum napříč generacemi. Smích a spontánní reakce z hlediště přicházely přirozeně a často a právě tyto výstupy se staly jedním z vrcholů večera. 

Ostatní výkony přitom nijak nezůstávaly pozadu. Celek působil vyrovnaně, měl přirozený spád a dobře držel pohromadě. Výraznou oporou byl také orchestr pod taktovkou Milana Kaňáka, který hrál s lehkostí a energií a citlivě reagoval na dění na jevišti. Hudba tak nebyla jen doprovodem, ale plnohodnotnou součástí celého vyprávění.

Po skončení představení nechyběla ani tradiční autogramiáda, která potěšila zejména dětské diváky a příjemně uzavřela celý večer v přátelské, sváteční atmosféře.

Popelka se v rámci Kruhu přátel hudby zařadila mezi programy, které dokážou spojit vysokou návštěvnost, kvalitní provedení a opravdovou radost z divadla. Jako předvánoční titul navázala na loňskou tradici a ukázala, že promyšlená dramaturgie má smysl – a že si k ní publikum dokáže najít cestu.

Dana Humlová