Musica Florea přenesla posluchače do doby baroka

FOTOGALERIE - Musica Florea přenesla posluchače do doby baroka

Program byl pestrou hudební mozaikou 17. a 18. století – od Charpentiera, Lalandého, Purcella a Vivaldiho až po Bacha, Händela či českého skladatele Antonína Reichenauera, jehož tvorba se inspirovala italským barokem. Jak připomněl Marek Štryncl, Reichenauer se pravděpodobně osobně znal s Vivaldim, a jeho skladby dokládají, že i čeští hudebníci své doby dokázali držet krok s evropskou špičkou.

Soubor usedl – z estetických i akustických důvodů – na úrovni publika, čímž vznikla neobvykle blízká a komorní atmosféra a posluchači tak mohli vidět během koncertu historickou oponu. Historické nástroje se tak mohly naplno rozeznít v celé své barevnosti: jemné smyčce, varhanní pozitiv a barokní kytara v basso continuu, ale i výjimečný tón dechového nástroje klariny, na kterou s bravurou hrál Jaroslav Rouček.

Ve druhé polovině koncertu se Marek Štryncl obrátil k publiku a poutavě vysvětloval specifika hry na dobové nástroje, jejich zvukové možnosti i detaily barokního stylu. Díky jeho výkladu se koncert stal nejen hudebním, ale i edukativním zážitkem.

Hudební večer uvedl dramaturg Vít Havlíček, který představil program i jednotlivé skladatele. Zaznělo mimo jiné i slavné Air ze Suity D dur J. S. Bacha, a závěr koncertu patřil Händelově Suitě D dur HWV 349, tedy části slavné Vodní hudby, která večeru dodala důstojnou i slavnostní tečku. Publikum odměnilo umělce dlouhým potleskem a vyžádalo si přídavek – anonymní skladbu ze zámeckého kroměřížského archivu, která koncert uzavřela s jemným úsměvem.

Hankův dům se tak opět proměnil v místo, kde se setkává historie, hudební mistrovství i lidská blízkost – a kde barokní hudba dokáže znít svěže i po třech stoletích.

Dana Humlová