REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování | ![]() |
Redakce, Karel Raich / 28.02.2016 |
Lyže a lyžování mají dlouhou historii. Kresby lyží byly nalezeny ve skalách a na runovém kameni z 11. století. Za prapůvod lyží je severskými badateli pokládána centrální Asie, oblast pramenů Jeniseje. Do Skandinávie je přinesli Finové a Laponci. V roce 1075 Adam z Brém píše o zázračných Finech, kteří své ski mistrovsky ovládali. Užívali je Eskymáci, Indiáni, evropské národy severu i Slované. Norové, Švédové, Finové, Rusové užívali lyží ve vojsku. |
FOTOGALERIE - Historie lyžování na KrálovédvorskuV roce 1863 byla uspořádána v Trodheimu první výstava lyží. Fridtjofen Nansen se třemi Nory a dvěma Laponci v květnu 1888 během 40 dnů přešli Grónsko podél 64 rovnoběžky a ušli 650 km. O cestě napsal Nansen knihu „Na lyžích napříč Gronskem“. Její překlad do němčiny vzbudil v Evropě i u nás velký zájem o lyže. Krkonošské kropě Všude, kde sníh znemožňoval zimní cestování, vymyslel člověk nástavbu na obuv různého tvaru zabraňující přílišnému boření do sněhu. V Krkonošské oblasti to byly kropě. Hned na začátku 19. století 17. ledna 1806 byl podniknut první zimní výstup na Sněžku. V březnu 1817 podnikl F. W. Rüffer první hřebenový výlet a to s kropěmi. Sekerník Vondrák z Horní Brané kropě výstižně popisoval "V zejmě se tenkrát nosily kropě, když bylo moc sněhu. Byla to taková nešmasterná věc. Kdo se nechtěl máchat sněhem, uvázal si je na boty, ale při chůzi musel nohy vodhazovat, jako by měl mezi nohama kouličku vosnovy." Hrabě HarrachHrabě z Harrachu po návratu z Vídně jednal o zavedení lyži se svým vrchním lesmistrem Ludvíkem Šmídem v Horní Branné. Ten o lyžích již věděl od svého syna Ludvíka, lesního praktikanta a svého zetě Ferdinanda Reicha. Proto lesní správa 17. 12. 1892 objednala dva páry lyží: jeden pár jasanových od Ganzterera z Thenebergu v Horních Rakousích a druhý pár lyží bukových od firmy bratří Thonetů ve Vídni. Cena každého páru byla 11 zlatých. První lyže přišly do harrachovského zámku již o vánocích a tady také hned na nich začali jezdit Ludvík Schmid, jeho bratr Zdeněk a Ferdinand Reich, který píše, že začátky byly velice žalostné, ale pro přihlížející obecenstvo velice zábavné. Významný den pro lyžování v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší je tedy právě 17. prosinec 1892. Výroba lyží v KrkonošíchJan Buchar Druhým propagátorem zimních krás Krkonoš byl učitel Josef Aleš, který používal přídomek Lyžec. Je autorem prvního českého zimního průvodce Krkonošemi. V českých zemích to byla turistika, která pomohla lyžařskému sportu nejvíce. Turisté byli první, kteří se naučili jezdit na lyžích. Poznali, že příroda má své krásy v létě i v zimě. Velkým propagátorem lyžařské turistiky byl právě učitel Jan Buchar. Jeho žáci v zimě znali tělocvik jako lyžování. První přejezd Krkonoš První hřebenový přejezd Krkonoš ve dnech 2. a 3. dubna 1893 podnikla pětice mužů z Vrchlabí: Karel Syrovátka, Heinrich Thér, Anton Erben, Adalbert Ehinger, a lesní adjunkt Wilhelm Liška. Z vrchlabského náměstí nesli lyže přes Strážné, Hříběcí boudy na Lahrovy boudy. Odtud již na lyžích Zadní Rennerovky, Studničná hora, Obří bouda. Tady odložili lyže a podnikli pěší výstup na Sněžku. Po návratu opět na lyžích k Boudě prince Jindřicha, Polední kameny, Malý Šišák, Špindlerovka, Petrovka. Nocleh a druhý den Vysoké kolo, Bouda u Sněžných jam, Krkonoš, Mísečky, Žalý, Vrchlabí. Sportovní využití lyží Nutno podotknout, že důležitým počinem bylo založení Lyžařského svazu Krkonoše. Zástupci rakouských krkonošských klubů s činovníky slezského skiklubu se sešli 15. března 1903 a založili společné sdružení. V zápise z valné hromady svazu je uvedeno 8 lyžařských spolků s celkovým počtem 42 závodníků. Slezské kluby však ze svazku vystoupily, delegáti svaz jednohlasně rozpustili. Zástupci německých klubů založili Svaz německých spolků zimních sportů v rakouských Krkonoších – VDWÖR (Verband deutcherWintersportvereine im österreichischen Riesengebirge. První závody na lyžích V roce 1893 byly v Čechách uskutečněny dva závody v běhu na lyžích, které patří mezi první závody ve střední Evropě. Byly to závody na Kozinci u Jilemnice a v Lukově u Holešova na Moravě, v Hostýnských vrších. V Praze ve Stromovce se 18. ledna 1896 koná 1. Mistrovství Českého království. Byl to první a také poslední lyžařský závod v Praze. Jilemničtí zorganizovaly 1897 první mezinárodní podnik. Zúčastnil se jeden Němec a jeden Nor. Čeští závodníci Bedrník a Mládek v roce 1896 startují na závodech v Taubenbergu u Mnichova a porazili tady Nory i Švédy. V Plötzleindorfu v témže roce startují František Hron a Hynek Bedrník, který zvítězil. Na Semmeringu Hron v roce 1897 porazil všechny nejlepší Rakušany. Zahraniční instruktoři V první polovině 19. století vznikly v českých zemích německé tělocvičné spolky Turnverein, které pěstovaly tělesná cvičení, jejichž smyslem byla tělesná, duševní, ale i branná připravenost německého národa. Jednalo se o spolky národnostně laděné. Sokol a Klub českých turistůJako protiváha německým spolkům vznikl v roce 1862 Sokol, který pěstoval tělocvik s úmyslem posílit tělesnou i duševní stránku svých členů a potažmo celého národa. Ráz Sokola byl už od jeho založení v roce 1862 národnostní, především byl vnímán jako český a obrozenecký. Zaměření bylo všestranné: prostná, nářaďová cvičení, skoky, zápas, později bylo přidáno veslování, plavání, jízda na koni, střelba, šerm. Kromě pravidelných cvičení byly pořádány výlety. Jedním z prvních byl výlet na Závist nad Zbraslaví, na Říp a společenské zábavy. Celou šíři činnosti však obtížně zajišťoval. Ve spolupráci s Národní jednotou Severočeskou byla proto založena v roce 1888 samostatná turistická organizace Klub českých turistů. Ve výše zmíněných organizacích, Sokol a KČT můžeme hledat počátky organizovaného lyžování. Jak Sokol, tak i KČT měl ve svých řadách vyznavače lyžování. Stejně tak tomu bylo i ve Dvoře Králové n.L. a v okolí, ale to se dočtete až v dalším dílu našeho seriálu. Sestavil Karel Raich Použité prameny: Petr David, Karel Hampl, Jaroslav Potměšil, Stanislav Slavík, Aleš Suk, Pavel Zelenka: 110 let našeho lyžování Miroslav Kubát, Krkonoše 10/82: Sjezd a slalom |
Vaše komentáře |
Přečteno 1380x |
Hodnocení článku:![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() |