Vyhledej
Počasí Dvůr Králové nad Labem - Slunečno.cz
Královédvorsko > Historie

Jaroslav Bilina - o lidech z našeho regionu, které popravili, nebo věznili nacisté

Osobnost z knihy Nebylo jim souzeno žít

Redakce / 26.12.2018
Jaroslav Bilina se narodil 3. března 1896 v Čáslavi a od roku 1898 se stal obyvatelem města Dvůr Králové n. L. Vyrostl z malých poměrů a probíjel se těžce životem. Od mládí se účastnil politického života ve straně národně socialistické. Vzdělával se soukromě a stal se úředníkem Okresní nemocenské pojišťovny. Jeho energie, iniciativa, průbojnost a zájem o samosprávné otázky přispěly k tomu, že se 11. března 1929 stal nejmladším členem obecního zastupitelstva a byl ve svých 33 letech zvolen starostou města.
 

FOTOGALERIE - Jaroslav Bilina - kapitola z knihy Nebylo jim souzeno žít - o lidech z našeho regionu, které popravili, nebo věznili Nacisté

Ve funkci starosty ihned vyvinul všestrannou a energickou činnost, iniciativně zasahoval do všech samosprávných otázek města. Po uplynutí předepsaného volebního období byl opětovně ještě dvakrát zvolen starostou. Jeho práce byla uznávána všeobecně a ani jeho političtí protivníci mu nikdy neupřeli jeho schopnosti a tvůrčí práci a plně ji uznávali, neboť ve své funkci zastával vždy nadstranický postoj. Kromě této významné funkce byl funkcionářem Československé strany národně socialistické, předsedou výboru Spořitelny královédvorské, členem Sokola, Sportovního klubu, Junáka a několika dalších spolků a korporací.

Jak vzniklo Tyršovo koupaliště a Městská tržnice - vzpomíná syn

Začátkem třicátých let nebylo ve městě žádné umělé koupaliště. Zájemci o koupání museli vyhledávat osvěžení ve vzdálenějších místech, např. v rybníku v Choustníkově Hradišti, na Dachovech u Hořic, ve Chvalkovicích u České Skalice, na Pecce i jinde. Přírodní koupání bylo ve Dvoře pouze na Labi ve Strži, v místě kde se říkalo v Hamburku. Volný tok Labe byl zde opatřen několika kabinami a plošinou pro slunění zhotovenou ze špatně hoblovaného řeziva, působením povětrnosti značně zvětralého. Na těchto prknech jsem si jednou zadřel hluboko pod kůži třísku. Tatínek mně ji slíbil ošetřit až doma, ale pak na to zapomněl, což mně nijak nevadilo, protože jsem věděl, že by musel použít svou chirurgickou zručnost. Nezapomněl však na hluboký smysl památné věty, kterou tehdy pronesl, totiž že je naprosto nezbytné v takovém městě jako je Dvůr vybudovat moderní umělé koupaliště. A protože tento záměr našel podporu v jedné osobě, představující jak výkonnou moc města, tak financování z titulu předsedy ředitelství Spořitelny Královédvorské, dostala rázem tato myšlenka reálné vyhlídky na úspěšné uskutečnění.

A tak se stalo, že v neděli 18. června 1933 v 10 hodin mohlo být slavností otevření nového Tyršova koupaliště, nedočkavě očekávaného celou veřejností, reálnou skutečností. Ač se jevilo jako pošetilé a iracionální dávat zadřenou třísku s výstavbou koupaliště do příčinné souvislosti, choval jsem jako žák obecné školy v koutku duše přesvědčení, že mám zásluhu, byť nepatrnou, že obě události se vzájemně ovlivnily, a teprve v dospělejším věku mne toto přehnané sebevědomí opustilo.

Otevření koupaliště předcházely znalecké prohlídky koupališť tehdy již vybudovaných, např. v Praze, v Ústí nad labem, i za hranicemi státu ve Walzbrychu (tehdy německém Waldenburgu) nebo ve Wroclavi (tehdy německém Breslau), z nichž bylo mnohé převzato jako inspirující vzory.

Koupaliště patřilo k nejlepším u nás a vyhovovalo náročným podmínkám pro mezinárodní plavecké závody a pro provozování vodního póla, kteréžto sporty odborně zajišťoval nezapomenutelný první plavčík pan Józa, jehož si pamatuji proto tak dobře, že mne naučil plavat.

Když dozněly ohlasy na nové koupaliště, ustavil se dne 26. září 1934 přípravný výbor pro uspořádání Textilní a krajinské výstavy, jehož předsedou byl zvolen starosta města, a termín zahájení výstavy byl stanoven na den 5. července 1636, Význam tohoto díla přesáhl daleko hranice regionu a výstava se stala dějištěm národních sjezdů desítek spolků a vlasteneckých korporací. Obdivoval jsem, jak mohl tatínek zvládnout všechny tyto sjezdy, které následovaly jeden za druhým, uvítat specifickými projevy, když na přípravu projevů se mu nedostávalo času a on musel často improvizovat. Tento dar pohotového vyjadřování, aniž by si musel vypomáhat frázemi, osvědčil již dříve.

V roce 1933 uspořádala Národní jednota severočeská na Zvičině tábor lidu proti hrozbě německého fašismu, na němž ve svém projevu prokázal úspěšně vnímavost pro jevy, které už v tehdejší době věštily nebezpečí pro náš národ. Později pak opět dne 21. září 1938 musel bez přípravy reagovat na mnohatisícové shromáždění občanů na náměstí a z balkonu radnice uklidňovat občany oklamané mnichovským diktátem a protestující proti zradě našich spojenců. Dokázal svými projevy zmírnit občanskou malomyslnost a pocit křivdy i nespravedlnosti.

Pokud jde o textilní a krajinskou výstavu, pamatuji se velmi dobře, jako změny muselo vedení města vykonat, aby město změnilo svou tvářnost a aby připravilo důstojné prostředí pro konání výstavy. Asanace prostoru kolem kostela, demolice starých uliček, vybudování náměstí republiky, městské tržnice, upravení prostoru a přírodních teras pod Hankovým domem a přeměna těchto míst na reprezentativní výstaviště, představovalo hlavní úkoly, které později vyústily i ve výstavbu nového mostu přes Labe u bývalé městské váhy.

Ing. Miroslav Bilina, syn starosty města Jaroslava Biliny

Trpělivý čtenář mně snad promine poněkud nudný výčet význačných zařízení, která bylo nutno pro zkrášlení městského prostředí vykonat. Chtěl jsem tím jen vyslovit přesvědčení, že významovou náplň titulu starosta města se snažil náš otec svým poctivým a pracovitým přístupem do krajnosti naplnit. Jako představitel města a spořitelny byl v letech 1935 – 1937 účastníkem československých delegací na kongresech ve Francii, Belgii, Holandsku a Jugoslávii. Za jeho působení byly navázány přátelské styky města s britským Manchestrem.

V roce 1935 byl ve volbách do Sněmu země České zvolen poslancem a není pochyb, že kdyby nepřišly tragické události roku 1938, dovedly by ho jeho schopnosti nejspíš ještě dál.



Kupte si knihuPříběh starosty města Jaroslava Biliny je součástí obsáhlé knihy Nebylo jim souzeno žít Heleny Rezkové a Pavlíny Špatenkové. V knize najdete desítky podobných příběhů lidí z našeho širokého okolí.
Knihu si můžete koupit v Městské knihovně a v knihkupectví U Veselých. 

Za svého starostování, které trvalo celých 13 let, stál se svými spolupracovníky u zrodu významných událostí, které měly rozhodující vliv na další rozvoj města. V roce 1933 bylo otevřeno moderní Tyršovo koupaliště, které se stalo chloubou města. V roce 1935 přistoupilo město k rozsáhlé úpravě středu města v okolí kostela sv. Jana Křtitele a k vybudování Městské tržnice. Zároveň bylo zrenovováno muzeum, rozšířen vodovod, zlepšil se stav města po stránce bytové i výstavbové, byla otevřena obchodní akademie. V roce 1936 uspořádalo město velkou Textilní a krajinskou výstavu, jejíž význam přesáhl daleko hranice regionu. Bilina se podílel také na vybudování Textilního muzea, staral se o zmírnění nezaměstnanosti.

V roce 1938 bojoval J. Bilina společně s průmyslníky Josefem Sochorem, Dr. Janem Klazarem, Bedřichem Deutschem  a JUDr. Františkem Pařezem v Berlíně a později v Ratiboři jako člen mezinárodní delimitační komise za záchranu Dvora Králové města před hrozícím zabráním do německého pásma. Zasloužil se o to, že česká města Dvůr Králové a Polička, které byly obklopené německým živlem, zůstala součástí České země a nebyla začleněna do říšského území.

Po okupaci se Němci pomstili. 20. prosince 1939 musel pod nátlakem rezignovat na funkci starosty. Ponechal si však členství v radě a obecním zastupitelstvu. 22. února 1940 byl však donucen k rezignaci. Od té doby Němci čekali na příležitost, kdy se budou moci J. Biliny zbavit. Jejich chvíle přichází při heydrichiádě. 3. června 1942 přišla náhlá prohlídka, ve 13 hodin zatčení a 5. června v 7 hodin ráno poprava v Pardubicích na Zámečku.

Na smrt šel Jaroslav Bilina hrdinsky a důstojně. To odsvědčili i sami Němci. Na smrt šel jako bojovník a nesmiřitelný odpůrce všeho německého.

Zanechal po sobě starou matku, manželku a dvě děti a pověst přímého, statečného a hrdého veřejného pracovníka a vzorného Čecha.

Jeho jméno nese ulice ve Dvoře Králové n. L.
Udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam
Uděleno čestné občanství města In memoriam v roce 2000

Zdroj: archiv městského muzea ve Dvoře Králové n. L.

Podívejte se zde na KŘEST KNIHY:

 

 

 
Vaše komentáře
 
 
Přečteno 1725x
 
 
 
Zpět
14.01.2019 - Na silnice I/37 v části obce Kocbeře je ledovka, kamiony stojí. Zvýšená opatrnost doporučena na celých 24 hodin.
08.01.2019 - Silnice I/37 Trutnov - Jaroměř je v části Hajnice průjezdná se zdržením. Tvoří se kolony kvůli dopravním nehodám. Zjistěte si před cestou aktuální stav, případně zvolte cestu přes Hajnici, i tam však opartně.
08.01.2019 - Nemocnice Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a. s. se dohodly s VZP na poskytování stávajícího rozsahu zdravotní péče v kraji do dalších let.
31.12.2018 - Dnes je uzavřen městský úřad ve Dvoře Králové. Úřední hodiny Krajského úřadu Královéhradeckého kraje jsou zkráceny na dobu 8:00 – 12:00 hod.

Volná pracovní místa
Kalendář akcí