Vyhledej
Novinky emailem
Šikovné nákupy
Královédvorsko > Historie > osobnosti

Činnost Ústřední matice školská (ÚMŠ) ve Dvoře Králové n. L. a okolí

Redakce / 11.12.2021
Ústřední matice školská (ÚMŠ) byla založena roku 1880. Vzala si za cíl podporovat vznik a provoz menšinových škol v národnostně smíšených oblastech Rakouska-Uherska, především v českém pohraničí, ve kterých se bude učit česky. Byla jedním z tzv. národních „obranných” spolků vznikajících z valné většiny v 80. letech 19. století.

FOTOGALERIE - Činnost Ústřední matice školská (ÚMŠ) ve Dvoře Králové n. L. a okolí


Jednou z velmi problematických oblastí v soužití Čechů a Němců na území Čech, Moravy a Slezska se stalo právě školství a otázka vyučovacího jazyka. Ústřední matice školská vznikla jako protiváha k německému „Schutzvereinu” Deutscher Schulverein (DSV) – Německému školskému spolku. Oba národní obranné spolky se snažily podporovat školství - ÚMŠ odvrácením „germanizace” českých dětí a DS zastavením „čechizace” dětí německých.
Pokračování obecného vysvětlení činnosti na konci článku

Ústřední matice školská ve Dvoře Králové nad Labem

Na vzniku ÚMŠ na královédvorsku měl velkou zásluhu MUDr. Moravec, který v roce 1882 pozval F. L. Turnovského, redaktora „Pokroku“, aby svojí přednáškou vysvětlil cíle ÚMŠ. 

Tělocvičná jednota Sokol, společně s divadelním, ochotnickým spolkem Hanka pořádala na počest založení Matice zvláštní představení, aby výtěžek 120 zlatých byl věnován jako první položka příjmů. O tři roky později vznikla podobným způsobem Národní jednota severočeská.
Připomeňme si, že v našem městě byla silná německá menšina a často docházelo ke svárům. Vztahy mezi oběma národy byly napjaté. 

Výbojnost Němců přecházela k výtržnostem na ulicích a Městský úřad musel vydat vyhlášku vydanou purkmistrem Šípem o zákazu vycházení po desáté hodině večerní. Nic však nebylo platné posilování četnictva, hrozby ze strany C. K. zeměpanského úřadu, ani stížnost deputace městského zastupitelstva u místodržitele barona Krause. I když předtím k podobným výbojným střetům mezi Čechy a Němci nedocházelo, spolužití nebylo nikdy nekonfliktní. 

To byla doba, ve které se zasazoval MUDr. Moravec o češství, českou řeč v našem městě a hlavně okolí. Nikdy se však nesnížil k tomu, aby Němce pomlouval, naopak jim byl důstojným protivníkem, a tak byl také jimi respektován. Jako předseda Matice se zasadil o zřizování škol ve zněmčelých obcích. Tyto aktivity nebyly právě po chuti rakouské byrokracii. Byl to boj těžký. Bylo třeba najít zbraň účinnou a nenásilnou. Tím byly bezpochyby české školy, pod heslem „Vzděláním ke svobodě“.

Teprve po zřízení gymnázia mohlo dojít k dalšímu prohloubení vlastenecké práce. To však vyžadovalo finanční podporu, kterou ÚMŠ potřebovala pro svoji činnost. Kronikář Söllner o tom v kronice podává toto svědectví: „Do pokladny ÚMŠ se odváděly peníze ze soudních pří, literárních zábav, nalezené peníze, z valných hromad záložny, dále různé sbírky ze zábav v hostincích, ze Silvestrů, maškarních plesů, spolku obchodníků, z Husova večera, z dětských výletů do „Údolíčka“ (pořádal každý rok pekař Céé), od spolku mládenců Čestmír, hasičských zábav, z valných hromad a výletů dělnického spolku Polaban, Tyršova večera, z výletů spolku Záboj, koncertů v Hankově zahradě, výletů dívčího „zpěváckého“ spolku Ludiše, poutí, zábav vojenských vysloužilců, řezníků, kožišníků a podharťského spolku Cvrndorf. Tehdy bylo také zařízeno, že když se sešli občané v hospodě, hned se našel někdo, kdo udělal sbírku. Tak tomu bylo i o svatbách, křtech i hraní karet, při kuželkách i kulečníku. Tyto krejcárky ukládala ÚMŠ jeden ke druhému a také z nich vyrůstaly ve zněmčelých obcích české školy, kterým se říkalo – matiční. Je dochováno, že výbor ÚMŠ byl vždy volen z občanů zámožných, teprve po I. světové válce v roce 1919 doznaly odbory mužský a ženský změny a do výboru byli zvoleni zástupci všech tříd obyvatelstva“.

Zakládající předseda ÚMŠ musel vykonat obrovskou práci a on ji vykonával do konce svého života. Nebylo to vždy jednoduché, jak zachycuje kronikář Söllner: „Když zakládal MUDr. Moravec školu v Prorubech, jel tam s ním žurnalista Langner a pan Ryšavý. Když tam přijeli, tak šli od stavení ke stavení a sháněli české lidi. Když obešli celou vesnici a čeští lidé se sešli, učinili nejprve soupis dětí a potom hledali nějakou vhodnou místnost pro českou školu. Nikde jim ovšem Němci místnost neposkytli a chudí čeští lidé sami neměli dohromady mnoho místa. Konečně se přece našla místnost. Pro účely národní ji nabídl jakýsi starý dědeček. Do této místnosti se vešla zrovna tak tabule, stolek se židlí a nejvýše pět dětí“.

Podobně bylo jeho snahou založit českou školu v Debrném. Tam měl továrnu Němec Frýd.
Když se pokoušel o soupis dětí, tak nepochodil. Lidé se báli propuštění z práce. Dále to bylo založení školy v Hostinném, kde všemožně podporoval českou menšinu. Protože byl také výborný řečník, tak se o českou věc zasazoval také v trutnovském hotelu Union, v Liberci i jinde. Dlouho také trvalo, než došlo k postavení matiční školy v Žirči. Zasloužil se také o vznik škol v Kuksu, Libotově, Sylvárově, Starobuckém Debrném, Velké Bukovině, Choustníkově Hradišti, Dubenci, Brusnici a v Mostku. 
Matice školská pořádala též slavnosti, hlavně v době, kdy působil na gymnáziu profesor Zitta.
Nezapomenutelný byl průvod „Z pohádky do pohádky“. Také o tom je podána zpráva kronikáře Söllnera ve sjezdovém památníku zdejšího gymnázia.

Také v době trvání první republiky ulehčovala Matice školská českým rodičům v pohraničí těžký zápas o vzdělání jejich dětí a mládeže. Snažila se již od útlého věku zamezit odnárodnění dítěte, a to již ve 125 mateřských školách a opatrovnách. Po vyjití českých škol bylo upevňováno jejich národní vědomí ve školách živnostenských, průmyslových a obchodních akademiích. Takto byl dorost připravován proti mocnému všeněmeckému kapitálu. Byly zřizovány kurzy pro horníky, textilní dělníky i jazykové kurzy pro dospělé. Tisíce Čechů, žijících v pohraničí, žádalo od Matice národní i existenční záchranu. Byli to vesměs dělníci, chalupníci a řemeslníci.

Kronikář Söllner dále doplňuje: „Praví se, že se stát udržuje těmi silami, z nichž povstal“. MUDr. Moravec k tomu jednou řekl: „Náš stát se udrží jen neutuchající obětavostí svých českých občanů a jejich vzděláním na školách českých, ať je to jakýkoliv obor práce“.

Bylo by správné vypsat všechny členy Matice z našeho města, jak se jimi stávali, ale bylo by
to nemožné pro svoji rozsáhlost. Proto zmíníme jen část z nich, jak je kronikář Söllner dokumentoval: „Žurnalista Langner, F.J. Janke, Jindřich Lemle – rukavičkář, starosta Šíp, Fr. Klazar, stavitel Thým, Robert Herkner, Heřman Kleander – majitel cihelny, fotograf Rublič, počtovní ředitel Tásler, sklenář Zelinka, mydlář Martínek, pozdější starosta Hynek Šubrt, Bedřich Kopp hoteliér, sazeč Horák, MUDr. Šíl, MUDr. Bárt, JUDr. Nedbal, učitel Geisler, bývalý starosta Finger, vinárník Halíř, pan Trohoř – knihtiskař, J. Ev. Jirka – profesor a spisovatel, první ředitel gymnázia Otakar Saitz, učitelé Tysovský a Soukup, cejchmistr Kadlec, správce spořitelny Gottvald, páter Knap – který i v kostele pro Matici vybíral, Karel Kejslar – správce pivovaru, JUDr. Jeřábek, bývalý starosta Holub, profesor Zitta, lékárník Prokop, paní Gutfreundová, V. Nývlt – drogista, Lorenc Jindřich – policejní komisař, Alois Zlatník – továrník, Dr. Kropáček – vynikající pracovník v české turistice a jednatel jejího pražského ústředí, Antonín Bauer – továrník, učitelé Dašek, Exner, profesor Kufner, páter Volf, Bernard Hlaváček, J. Matěna, profesor Kolman, Čech Alois – lesmistr, Tins – restauratér, Jindřich Klazar - továrník, paní Nápravníková – choť okresního hejtmana, Dr. Měšťák – starosta, učitel Janoušek Jaroslav, berní správce Hornych, legionář Loukota, pan Šimáček – tiskařský mistr, profesor Jukl, paní Sochorová - manželka velkoprůmyslníka, Karel Jarolímek a poslední je uveden sám kronikář Söllner.“

Pavlína Špatenková


Podrobnosti o celorepublikovém fungování Ústřední matice škoské (wikipedia)

Pokračování prvního odstavce

Místní odbory ÚMŠ řízené centrálně z Prahy prováděly národnostní obrannou práci v postižených regionech.  

I když do německých škol vstupovaly české děti v některých oblastech pod nátlakem, z valné většiny tak činili čeští rodiče dobrovolně za účelem společenského vzestupu, jelikož „výborná němčina” byla nezbytným předpokladem úspěšné kariéry. Čeští vlastenci a dokonce některé české obce samy o vyučování němčiny na české škole žádali. Národní obranná práce se proto zaměřovala na české rodiny v německých obcích bez přístupu k české škole. Na přelomu 70. a 80. let 19. století (ale i v dalších letech) se tato menšina rozrůstala. Řada českých dělníků, povzbuzovaných nabídkou vyšších výdělků, se stěhovala za prací do převážně německého pohraničí a měnila tam letité etnické poměry. Na německé straně se objevil strach o „národní državy” a čeští nacionalisté se strachovali, že migranti v novém prostředí postupně podlehnou poněmčení. 

Ustavující valná hromada se konala 5. prosince 1880 v Měšťanské besedě, hlavními důvody založení matice bylo zabránit odnárodňování a zajistit českým dětem kvalitní vzdělání v mateřském jazyce. Předsedou byl v nepřítomnosti zvolen František Ladislav Rieger, dalšími členy výboru byli např. Josef Barák (redaktor Národních listů), Tomáš Černý (náměstek pražského purkmistra), Jan Neff (obchodník), Jan Podlipný (advokát a jednatel Národního klubu) a Václav Štulc (probošt na Vyšehradě). Hlavními důvody vzniku Matice bylo, že děti potřebují vzdělání v mateřském jazyce. Češi výklad v němčině dostatečně nechápou a zaostávají. Je nutné se bránit proti poněmčování. Není cílem počešťovat Němce. Do matičních škol mohou být přijaty jen české děti. Školy mají být zakládány především tam, kde by správně měly být veřejné (obecní, státní), ale kvůli obstrukcím místních úřadů tam nejsou. 

18. prosince 1880 vydal výbor provolání „Čechům, Moravanům, Slezanům!“, které v následujících dnech vyšlo v českých denících. Byla to první velká výzva veřejnosti k finančním sbírkám. Dokument líčí tíživou situaci českých menšin, nucených posílat děti do německých škol. Tisíce dětí jsou tak odnárodňovány a český národ ztrácí obec po obci. Takový vývoj by si nemohl dovolit ani velký národ, natož malý. Je proto povinností všech, postarat se v rámci možností, aby co nejvíc českých dětí získalo vzdělání v mateřském jazyce. Součástí provolání bylo i plné znění stanov, v nichž kromě cílů sdružení (zřizovat a udržovat obecné a mateřské školy s českým vyučovacím jazykem v rakouských zemích, zejména tam, kde toho nelze dosáhnout z veřejných prostředků) byly vyjmenovány i kategorie členství: zakládající (vloží jednorázově nebo do 5 let alespoň 500 zlatých), skutečný (jednorázově nebo do 5 let nejméně 100 zlatých), přispívající (10 zlatých ročně), činný (1 zlatý ročně) nebo čestný (zvolen valnou hromadou na návrh výboru za zásluhy o spolek či školství obecně). 

Ústřední matice školská měla silnou podporu ze strany českých politiků, novinářů i široké veřejnosti. Prostředky získávala především dobrovolnými sbírkami a benefičními akcemi (např. plesy), které organizovaly místní odbory v česky mluvících oblastech. Zpočátku se zaměřila na školy základní (obecné) a mateřské (opatrovny), později rozšířila svou působnost i na gymnázia a odborné školství. Ústřední matice školská byla v 80. a 90. letech 19. století pokládána za druhou nejdůležitější českou národní instituci po Národním divadle. Obě posilovaly českou kulturu pomocí veřejných sbírek. V roce 1919 měla Matice 35 mateřských škol, 67 obecných (základních) škol, jedno reálné gymnázium (v Orlové) a jednu průmyslovou školu (v Prachaticích). V tomto roce převzal většinu základních škol stát, Matice ale pokračovala během celé první republiky ve zřizování internátů, mateřských a odborných škol v pohraničí. Po Mnichovské dohodě ztratila většinu provozovaných škol i dalších nemovitostí. Definitivně zanikla po roce 1948.

Mnichovská dohoda ze září 1938 znamenala ztrátu téměř všech matičních škol, protože zůstaly na území předaném Německu. Krátce před Mnichovem měla Matice 340 škol se 13 tisíci žáky. Během října 1938 ztratila všechny střední školy, živnostenské školy a internáty. Zbyla jí jen jedna obecná škola (v Hrádku u Manětína) z původních 31 a 25 mateřských škol z 202. Většina škol byla v pronajatých budovách, zčásti rekonstruovaných na náklady Matice; na odstoupeném území ale také zůstalo 126 nemovitostí a další majetek, o jehož záchranu vedení Matice v říjnu 1938 usilovalo. Na některých školách na německém území nadále probíhala určitou dobu výuka s tím, že je provozovali dosazení správci na náklad ÚMŠ. Místní odbory, které z větší části zajišťovaly financování, naopak zůstaly z 90 % v ČSR. Ústřední matice školská byla zrušena 30. června 1943. Definitivně zanikla roku 1948. 
Zdroj: Wikipedie 




Související články
MUDr. Josef Moravec byl nejen starosta, ale zakladatel mnoha českých škol v regionu
Začátky lyžařství na Královédvorsku podle Ladislava Měšťana a Karla Ježka
Ladislav Měšťan - učitel a sportovec, osobnost, která přes padesát let ovlivňovala sport, výchovu a vzdělávání na Královédvorsku
Vaše komentáře

Přidat komentář

Nadpis:
Jméno:
Email:
sledovat diskuzi emailem
Příspěvek:
Potvrzovací kód:CAPTCHA
Přečteno 287x
 
Hodnocení článku:
20.12.2021 - Krajské předsednictvo hnutí ANO navrhlo a schválilo zrušení místní organizace ANO Hradec Králové. Návrh byl podstoupen k projednání předsednictva hnutí.
16.12.2021 - Zákon zakazující prodej v prostorách nad 200 m² se 24. a 25. prosince 2021 neuplatní.
13.12.2021 - Ivana Adamce vystřídá na postu starosty města Trutnova po 23 letech další radní z ODS: 46letý architekt Michal Rosa. Ivan Adamec zůstane zastupitelem.

Volná pracovní místa
Kuchař/ka (Domov sv. Josefa v Žirči)

Sociální pracovník (Domov důchodců)



Kalendář akcí