Vyhledej
Královédvorsko > Historie > osobnosti

Zemřel Miroslav Sobotka - jeden z tahounů létání na Královédvorsku, letecký instruktor a někdejší náčelník letiště

Redakce / 22.05.2019
Na podzim roku 1959 přišel do 1. třídy gymnázia ve Dvoře Králové menší sympatický pán se širokým úsměvem a vypravoval nám o létání, o životě na letišti. Slova Miroslava Sobotky o nadšení pro létání, o spolupráci ostatních, aby jeden mohl letět, nás natolik zaujaly, že několik z nás se do aeroklubu přihlásilo. Přes zimu jsme chodili na teoretické školení a na jaře začali létat.

FOTOGALERIE - Zemřel Miroslav Sobotka - jeden z tahounů létání na Královédvorsku, letecký instruktor a někdejší náčelník letiště

Ani jsme si neuvědomovali, co všechno již generace pilotů před námi na letišti vybudovala. První zděný hangár již stál. Byla to hlavně Mirkova zásluha, který v nelehkých padesátých létech, kdy byl náčelníkem letiště, vymohl povolení ke stavbě, sháněl materiál, kde se dalo. Mezi piloty byla řada šikovných lidí, takže stavba docela rychle pokračovala. Na létání se přitom také nezapomínalo. Mirek nás mladé jako instruktor vycho­vával k přímému a poctivému jednání, protože v éru to jinak nejde, letadlo ne­odpouští žádnou neupřímnost. Miroslav Sobotka, dlouholetý člen Ae­roklubu Dvůr Králové, motorový pilot a instruktor s náletem 3009 hodin na 16 typech, pilot a instruktor bezmo­torového létání s náletem 800 hodin, rozhodčí I. třídy pro plachtění, parašu­tista se 13 seskoky a v létech 1953 až 1963 náčelník letiště Dvůr Králové, nás 19. dubna 2019 navždy opustil.

Psáno pro AEROHOBBYJediný český a slovenský dvouměsíčník o sportovním a rekreačním létání a volnočasových aktivitách, jež jsou s létáním spojeny. Vychází pravidelně od roku 2004. První číslo Časopisu AeroHobby vyšlo 14. ledna 2004 ve vydavatelství Aeromedia, kde vychází dodnes.

Číslo se vzpomínkou na Miroslava Sobotku ale i dalšími články o letectví si můžete nyní koupit v trafice Cerman proti poště.

Počátky jeho leteckého života asi nejlé­pe popíší jeho osobní vzpomínky: „O létání jsem měl zájem již od mládí. Za­čalo to modelářstvím. Můj brácha dostal špejlata a pustil se do stavby modelů. Nevím, snad to dostal ze školy jako úkol. Později začal chodit do modelářského kroužku. Ten byl ve staré tkalcovské ško­le. Brácha modelařil a já jen tak okukoval, později pomáhal, a nakonec dělal i sám. Postavili jsme kluzák, házeli s ním, až jsme ho rozbili. Potom jsme stavěli mo­torový na gumu a pokračovalo to dále. Až přišel 1. máj 1946. Tehdy jsem poprvé uviděl táhnout větroň a bylo rozhodnuto. Do aeroklubu jsem vstupoval v době, kdy všude panovala velká radost, že je po vál­ce a žijeme v míru. Pustili jsme se do bu­dování letiště, které bylo i zájmem občanů Dvora Králové. Pořádali v té době brigády, hráz se rozvážela na kolečku, hlína nabí­rala lopatami, na tuto práci se dostavili brigádníci v počtu až 50 lidí z města, dob­rovolně a zdarma. Při takové brigádě jsme si u Elišáka v cihelně vypůjčili vyklápěcí vozík a kolejky na rozvážení hlíny, a po­tom šlo vše mnohem rychleji. Hospodář Ždárek vyjednal půjčení skrejpru (přijel z vlečky, kde pracoval pro teplárnu) pro seříznutí hlíny do roviny a její vysypání po­dle potřeby jinde. Po mnoha brigádách se podařilo plochu srovnat a letiště tak pro­dloužit na délku 950 m."

Videovzpomínka z fotografií pořízených zejména na letišti ve Dvoře Králové:


V základním výcviku v roce 1960 nás bylo dvacet, na startu se dvě party po deseti lidech staraly o dva Pionýry, dbalo se na to, aby měl každý stejný počet startů. O prázdninovém soustředění jsme spali v dřevěném baráku vedle hangáru v jedné místnosti na osmi postelích. Několik dnů byla taková vedra, že vlečná netáhla.
Mirek nás budil ve 4 hodiny ráno, létalo se tak maximálně do 11 hodin, potom Mirek vzal letištní náklaďák, naložil nás na korbu a jeli jsme k blízkému rybníku - Dubině se koupat. Tam jsme  vydrželi tak do tří hodin odpoledne a potom se létalo až do osmi hodin do večera.

To vše jsou nezapomenutelné zážitky. I když život později přinesl jiné starosti, povinnosti, mládí prožité na letišti nám zůstalo a dalo hodně do života, měli jsme možnost poznat řadu skvělých lidí včetně Mirka Sobotky.

Za léta mládí prožitá v krásném pro­středí a za vše, co jsi pro aeroklub udě­lal, Ti Mirku děkujeme.

EVA HOŘEJŠÍ
Dlouholetá členka Královédvorského aeroklubu, pilotka, rozhodčí na leteckých soutěžích. 
V občanském životě překladatelka z angličtiny, němčiny, polštiny a ruštiny.

Článek byl psán pro časopis AEROHOBBY

Související články
Rozloučení s bratrem Jiřím Vítězníkem
Vaše komentáře
Rozloučení s panem Sobotkou, 22.05.2019 22:19, Reagovat
Právě jsem si přečetla článek o nestorovi královédvorského létání panu Miroslavu Sobotkovi. A bylo to pěkné počtení o nadšenci, který dokázal věnovat mnoho svého času lítání, ale také druhým lidem.
Pana Sobotku jsem poznala po roce 1989, kdy jsme obnovovali Sokol. Jeho manželka Zdeňka se zapojila do cvičitelského sboru, udělala si cvičitelský kurz a pomáhala v oddílech předškolních dětí a žactva. Tehdy jsme připravovali tábor na sokolském tábořišti na Starobuckém Debrné, na Americe. Svépomocí jsme bourali zchátralou chalupu a pomýšleli na výstavbu přístřešku v době nepohody.
A tehdy se objevil na scéně pan Sobotka se synem Miroslavem, kteří se velmi aktivně chopili práce. Pomáhali se stavbou přístřešku, stavěli komín ke kamnům a vůbec se zapojili do zvelebování sokolského tábořiště. V té době byl již pan Sobotka v důchodu a mohl si užívat odpočinku, ale on jako aktivní senior se nezastavil. pořád měl co dělat na zahradě v garáži, na letišti.
V dalších letech jsme se s panem Sobotkou potkávali, když doprovázel ženu na různé sokolské akce. A najednou se objevil v sokolovně s vnoučkem Filipem. Rád ho doprovázel na cvičení všestrannosti a sledoval cvrkot v sokolovně. Roky ubíhaly a pan Sobotka se pořád proháněl na své motorce, vždy usměvavý s dobrou náladou.
A tak si ho budu vždy pamatovat, jako člověka, kterému není nic překážkou, který neřekne, že to nejde, pracovitého, poctivého.
Moc ráda jsem si promítla video z jeho fotografií, které sestavil jeho vnuk Honza. Čest jeho památce!
P. Špatenková

Přečteno 3320x
 
01.03.2024 - Kvůli zbořenému mostku je uzavřená silnice 3008 mezi obcemi Úhlejov a Třebihošt. Uzavírka bude z důvodu opravy trvat minimálně do 15. dubna 2024.
24.01.2024 - Odbor dopravně-správní se v Trutnově stěhuje do nových prostor: Horská 52, bývalá budova Texlenu, 4. patro.
05.01.2024 - V okolí Braunova Betléma na území Hřibojed proběhne v sobotu 6. ledna 2024 od 9 do 13 hodin honitba. Prosím počítejte s omezeným vstupem na toto území.
06.12.2023 - Důvodem mohutného výpadku dodávky elektřiny v úterý 5. prosince byla technická závada v rozvodně Neznášov (mezi Habřinou a Rožnovem na Jaroměřsku), konkrétně zkrat na podpěře. Výpadek byl hlášen od Nové Paky až po Jaroměř. Zdroj: ČEPS.

Volná pracovní místa

Všeobecná sestra (Domov důchodců)

Terénní pečovatel (Diakonice ČCE DKnL)

Aplikační technik (JUTA, a.s.)


Kalendář akcí
4.10.2023 08:00 - 31.05.2024 17:00
Technická hodinka (nejen) pro seniory
4.10.2023 08:00 - 31.05.2024 17:00
Plaveš ve škole?
28.03.2024 13:00 - 28.03.2024 15:30
Workshop - praktická ukázka malování na sklo
28.03.2024 15:45 - 28.03.2024 16:45
Chůze s trekovými holemi