REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování | ![]() |
Redakce / 20.10.2020 |
Není to prázdná otázka. Stačí vzpomenout slova Jana Kollára (autora slavného díla „Slávy dcera“), že „pomístní jména jsou zkrácenou historií národa“. Bohužel, doposud neznáme explicitní odpověď, i když hypotéz a různých domněnek byla již vyslovena celá řada. Pojďme si je probrat. |
FOTOGALERIE - Vychází nová obsáhlá publikace o Zvičině. Autorem je profesor Karel MartinekZačněme tím, že staročeština znala podstatné jméno „viecie“ ve smyslu velikost, z něhož přidáním předložky „vz“ se odvozovalo příslovce „vzviecu“, znamenající vzhůru či nahoru. Co myslíte, vážení čtenáři, nemohlo slovo Zvičina vzniknout právě z tohoto souzvučného staročeského výrazu?A co když má pravdu miletínský dějepisec Jan Nepomuk Lhota (1811-1890), že název
našeho vrchu pochází od slova „zvýšina“? Hořický učitel a kronikář František Strnad (1885-
1950), ten odvodil název od slovního kmene -vid- (infinitiv viděti), předpokládaje, že Zvičina v dávnověku byla strážným vrchem v pomezním hvozdu české země. Přemítání o tom, že kdysi kdosi při krásném výhledu z vrcholku měl zvolat „Wie schön!“
(„Jak hezké!“), což v německém zvičinském dialektu zní jako „Wie schien!“, z čehož hora
obdržela své jméno, jistě netřeba brát vážně. Tento názor odmítl dokonce horlivý učitel
z Mostku Franz Jirasek v německé „Vlastivědě Vrchlabského okresu“. Neméně anekdotický názor uvádí kronika zvičinských osadníků -Němců. Zvičina byla prý pojmenována po
sv. Swithunovi, anglickém biskupovi z Winchesteru († 862), jemuž měla být zasvěcena původní kaplička na vrcholku. Karel Kořistka (1825-1906), geodet, topograf a zakládající rektor Královského polytechnického zemského ústavu v Praze, byl, domnívám se, v roce 1877 prvním, kdo upozornil, že hora by mohla nést jméno od názvu vesnice, dodnes na ní ležící. Pojmenování
vsi vyložil v roce 1897 Antonín Kotík (1840-1919) z Nové Paky, spisovatel, redaktor a historik (autor proslulého spisu „Pláč koruny české“). Podle Kotíka jméno Zvičina vzniklo
z osobního jména Zviek, podobně jako zeman Milota dal jméno Miletínu či Teta Tetínu
nebo Zdoba Zdobínu. Tento názor přijal též Josef Karásek (1868-1916), miletínský rodák,
slavista a historik slovanských literatur. Ten vzpomenul téma „Zvičina‑Zviek“ v článku
„Krokův zlatý stolec“. Pojmenování Zvičiny po jakémsi Zviekovi považuje za věrohodné nejenom slovutný
gymnaziální profesor Antonín Profous (1878-1953), ale též německý regionální badatel
Erhard Müller v knize o pomístních jménech na Vrchlabsku z roku 1938. Historikům dnes chybí jen „jakási maličkost“, a sice, dozvědět se: kdo to byl ten
záhadný Zviek? Počkejme si, snad nám to někdo z historiků někdy poví… Nicméně,
přijmeme -li za pravdu, že hora dostala jméno podle vesnice, pak vlastně víme, KDY začali
Zvičinu zvát Zvičinou: počátky hledejme snad v 15. století. Písemnou zmínku o „Zwiczÿnie“
však přineslo až století následující, kdy v roce 1544 byla zvičinská ves zapsána do Desek
zemských (podrobněji v kap. 4). Odkazy na různé verze názvu hory shromáždil Franz Kaiper (1909-1943). Méně nezodpovězených otazníků zůstalo k dnešnímu dni u druhé otázky, snad proto, že
otázka patří do přírodovědy, a tato disciplina mívá hmatatelné doklady k jejímu posouzení. Jak Zvičina vznikla, jak došlo k jejímu vyzdvižení?„Mezi lidmi“ kolují dvě zcela nepravdivá vysvětlení. Obě špatné navíc i tu správnou se dozvíte na stránkách knížky :-) |
Vaše komentáře |
Přečteno 1033x |
Hodnocení článku:![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() |