Jiří Hlavatý zvažuje sestavení nové kandidátky do komunálních voleb

Požádali jsme o vyjádření pana Hlavatého k jeho předvolební iniciativě a dostali jsme odpověď v podobě citace z knihy Tomáš Baťa zblízka od Pavla Hajného (str. 182, 183 a 184). Na těchto stránkách je popsán stav komunální politiky ve Zlíně před rokem 1923. 

"Ve Zlíně to byla především lokální politika. Schylovalo se ke komunálním volbám a stávající radnice pod vedením komunisty Nováka, byla větší a větší brzdou dalšího rozvoje fabriky. Baťa byl přitom svými daněmi největším zdrojem zlínských financí už nyní. ….

…Byly to tedy klacky házené pod nohy rozvoji firmy a tedy i města, co Tomáše přimělo uposlechnout opakovaných rad a vstoupit přece jen i do politiky. 

Příkladem mohla být jeho marná žádost o povolení k přeložení veřejné cesty, tak, aby mohl továrnu rozšířit o dvě další budovy. I ona veřejná polní cesta přitom vedla po jeho pozemku a náklady na její přeložení o několik metrů dál by byl zaplatil Baťa. …

…Obecní volby byly vypsány na září 1923 a Tomáš k nim dal sestavit kompletní kandidátku ze zaměstnanců firmy Baťa. Když ale zjistil, že ho v ní dali logicky na první místo, přikázal, aby jej přesunuli až na konec. Ale spokojen nebyl ani když se našel na dvanáctém místě z patnácti a sám se přepsal až na to patnácté prakticky nezvolitelné. Že by totiž baťovci z celkem třiceti mandátů získali hned napoprvé přes polovinu, tedy více než patnáct míst, nebylo pravděpodobné. 

Tomáš však hodlal zvítězit na celé čáře a podle toho i riskoval. Vyhlásil, že pokud by zůstal na dvanáctém místě a někdo z jeho kandidátky až pod ním, neprošel, nehodlá být starostou. Bez všech – řekl – by nemusel dokázat splnit, co slíbil, prosadit v obci své předvolební cíle.  …..

… Předvolební boj byl ostrý a vášnivý a protivníci využili, ba zneužili kde čeho. Proti Baťovi se vytahovaly smyšlené nebo pokřivené události, jako argumenty posloužila i zcela nesmyslná tvrzení. Stačilo si jich nevšimnout – nebo je jen přehlédnout – a už sehrály krajně neblahou roli. 

Volební výsledky byly nicméně pro dosavadní vedení radnice zdrcující: k překvapení všech získal Baťa dokonce celkem sedmnáct míst."

Tomáš Baťa se stal v roce 1923 starostou města Zlína a byl jím až do své předčasné smrti v roce 1932. Tehdy ho nahradil na pozici starosty jeho nejbližší spolupracovník Dominik Čipera, který zároveň patřil k nejvyššímu vedení Baťových závodů. Jeho působení ukončily až politické zvraty po skončení druhé světové války. (zdroj)

Proč plánuje Jiří Hlavatý sestavit již druhou kandidátku na komunální úrovni? 

Ačkoliv v roce 2014 poslal díky své iniciativě do vedení města v politice většinou nezkušené lidi, sám se do jejich čela nepostavil. Dle zaslaného vyjádření může nyní tento krok považovat za chybu. Je možné, že je nespokojený se současným vedením, kdy 3 zástupci z ANO jsou zároveň v užším vedení města (starosta +2 pozice místostarostů). 

Jeden z tehdejších radních a členů hnutí ANO - Jan Kříž, se dokonce během prvního volebního období hnutí ANO na dvorské radnici stal ředitelem realizace investic a projektů firmy Karsit. Právě tehdy Karsit koupil od města průmyslovou zónu ve Zboží, o kterou projevila zájem i JUTA, a měl v plánu zde postavit továrnu. Karsitu se zde však nakonec nepodařilo získat stavební povolení pro svůj projekt. Na podzim 2021 se tyto pozemky této průmyslové zóny řešily na zastupitelstvu v rámci změny územního plánu. 

Kateřina Sekyrková

Zdroj: Twitter, tomasbata.org, mudk.cz