Pedagogicko-vlastivědné vyprávění o Kocbeřích a místní škole

14.12.2016
Kocbeřská škola si již dvanáct let zapojuje do projektů Škola pro udržitelný život, které vyhlašuje SEVER – Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory a Nadace Partnerství, patříme tedy již mezi zkušené účastníky projektů. Veřejnosti trochu nesrozumitelný pojem má jednoduchý cíl – žáci realizují v rámci běžného vyučování v souladu se školním vzdělávacím programem takové aktivity a činnosti, které pozitivně nejen ovlivní veřejnost, ale i ji do dění ve škole vtáhne. V uplynulých deseti letech se nám za pomoci aktivních rodičů i dalších přátel podařila řada zajímavých věcí, které jsou v našich školách spíše výjimečné. Díky nadšeným pomocníkům jsem zrealizovali ve dvou projektech úpravu školní i zahrady MŠ, postavili pergolu za školou i pamětní kameny do předzahrádky, vytyčili naučnou stezku podél hraničních kamenů do Kohoutova, zabývali se tříděním odpadu i kreslili výstražné tabule podél silnice a místní značení po vsi. Jiný rok jsme věnovali úpravě a využití naší kaple svatého Floriana. Některé prvky z projektů už dosloužily, ale vzdělávací dopad místně zakotveného učení snad v našich žácích zůstává. Jednoduše se to píše, ale za každým projektem je spousta práce a také aktivit se žáky. Hlavním cílem totiž není jen „něco změnit“, ale především žáky dovést k poznání, že něco změnit mohou a dokážou. Učí se tedy plánovat, učí se oslovovat veřejnost, učí se rozlišovat podstatné od nepodstatného. A výuka má smysl, protože je to „o něčem“ - tedy to, po čem se ve školství hodně volá. Smysl má řešit problémy, které pálí i ostatní - tedy řešíme společně. Na projekt sice dostaneme určitý finanční obnos, další věci už jsou ale na nás a našich pomocnících. Kromě obce Kocbeře, nám také pomáhali kohoutovští a spousta místních lidí – někdo finančně, někdo poskytnutím materiálu, zapojením do práce s dětmi, poskytnutím informací, radou a především fyzickou prací. Díky databázi nápadů, která je také součástí projektu jsme byli připraveni a zrealizovali rovnou dva projekty. Projekt „Kocbeřské mravenčení“ vychází z další neobvyklé místní zajímavosti, tedy obřích mravenišť. Děti se zabývaly životem tohoto hmyzu v různých předmětech ze všech úhlů pohledu a výstupem byly prezentace a „naučné tabule“ na autobusových zastávkách, vyřezávaná mravenčí lavička a drobné herní prvky tamtéž, aby se zabavili malí i velcí při čekání na autobus. Děti tolik nelumpačí a všichni si mohou rozšířit vědomosti. A návštěvníci se dozvědí nejen něco o zdejších mraveništích, ale také o tom, že je tu škola a v ní šikovné děti, kterým na světě kolem záleží. Na každé ze čtyř místních autobusových zastávek jsou obvyklé „obtěžující“ reklamní plochy vyplněny komiksovým mravenčím příběhem i seriozními informacemi, které žáci zjistili. Příběhy vymýšleli ve skupinách sami žáci, pak je rozpracovali do jednotlivých obrazů a dialogů, nakreslili nebo vyrobili z modelovací hmoty a potom jednotlivé obrazy nafotili. V těchto fázích projektu nám pomohl Filip Pýcha a finální verzi dotáhla do dokonalosti paní grafička Renata Jírová. I díky jim a samozřejmě díky našemu zřizovateli, především paní starostce Evě Rezkové jsme vydali k projektu i brožurku se stejným obsahem. Na tento projekt volně navazujeme naší další prací, kterou byla obnova naučné stezky do Kohoutova v projektu „Podél staré hranice do sousední vesnice“ . Hranicí je v tomto případě zachovalá řada hraničních kamenů Šporkova panství, jehož byly Kocbeře i Kohoutov součástí. Kromě této historické souvislosti se jednotlivé tabule věnují dějinám i současnému místopisu obou obcí a místním lesům. Volně tak doplňují informace o výše zmíněných mraveništích, které jsou i při trase cesty. Další informace ze staršího projektu – o těžbě kocbeřského pískovce i historii naší školy si můžete přečíst v předzahrádce školy. Opět by se nic z toho neuskutečnilo bez pomoci a podpory řady dobrovolníky, starostů obou obcí a místních expertů, kteří poskytli cenné informace, rady i materiály. Naši žáci se zase naučili pracovat s mapami, využívat a vyhodnocovat různé zdroje informací, vytvářeli výtvarné piktogramy a především se zábavnou formou dozvěděli a osvěžili vědomosti o svém regionu. My v naší škole věříme, že právě takto budovaný vztah a hrdost k místu, kde žijeme, je tou správnou cestou k výchově občanství – tedy, že naši žáci jako dospělí lidé budou aktivními lidmi, kteří se budou zajímat a snažit ovlivňovat dění ve své obci i širším regionu. Určitě do našich končin nasměrujte na jaře, až bude vše hotovo, své kroky, je tu krásně a je na co se dívat.

ojíněný Dvůr

5.12.2016
večer to dám na facebook http://zptacihopohledu.cz/ojineny-dvur/

První projevy zimy prosince 2016

3.12.2016
Přehrada Les Království v první sněhové nadílce letošní zejmy.

kouzlo okamžiku

3.12.2016
procházka v okolí Dvora Králové (směr Lipnice) - sluníčko vykouklo jen na chvilku, ale stálo to za to

KARSIT má průmyslovou zónu jen pro sebe, JUTA 03 ale v centru města zůstat nemůže.

2.12.2016
Nové výrobní haly JUTA 01 (u teplárny)