Vyhledej
Královédvorsko > Sport > ZIMNÍ PŘÍLOHA > oblečení

Vrstvení oblečení do extrémních mrazů

Kateřina Sekyrková, / 30.12.2007
Je mi známo, že někteří používají „igelitový“ systém v zimě u bot. Ale tak extrémní užití tohoto opačného vrstvení oblečení, než jsme na něj zvyklí ve střední Evropě, jsem ještě nezaznamenala. Až v knize Ve spárech Aljašky od Jana Kopky. S dovolením autora otiskujeme úryvek věnovaný vysvětlení zcela odlišného způsobu vrstvení.
 
„Steve je přírodňák z Fairbanks a patří do zkušebního týmu pro outdoorové oblečení firmy Patagonia. Na startu jsem se klepal mrazem a on přijel z Fairbanks, vystoupil a začal si libovat, jak je tady příjemně teplo (-20°C). Fairbanks je považované za nejchladnější místo civilizovaného světa, panují tam podstatně drsnější mrazy než u pobřeží v Anchorage, kde závod startuje. Proto asi nikdo nemůže být tak připravený na mrazy, jako lidé odtamtud. Teď jsem měl možnost zjistit i způsob jeho oblékání, což byl pro mě trochu šok. Byl založený na úplně opačném systému než můj. Jako první vrstvu na tělo měl slabou šusťákovou nepromokavou bundu, která absolutně nepustila pot dál. Další vrstvy byly izolační a hřály. Navrch podle potřeby nic nebo vestu, goretexovou či péřovou bundu. Když Steve viděl moje překvapení, snažil se mi svůj systém vysvětlit. První – vlhko-nepropustná vrstva má v podstatě dvě funkce. Za prvé vyprodukované tělesné teplo neodchází dál skrz propustné vrstvy, ale je udrženo první vrstvou, a tak tělo nemusí tolik topit na udržení teploty, neztrácí zbytečně energii a při pohybu  se rychleji zahřeje. Druhá funkce je, že zabrání prostoupení vlhkosti do dalších vrstev a udrží je suché, a tudíž neustále funkční a použitelné. Při sušení slabá šusťáková bunda ihned uschne, pokud není po ruce zdroj tepla, může velice rychle bunda uschnout i venku na mraze. Vlhkost během chvíle zmrzne a vyklepáním se z ní namrzlý led odláme, takže je opět suchá.
Jeho způsob oblékání ve mně sice vyvolával nedůvěru, svoji logiku ale měl. Neuměl jsem si představit, jak se koupu v mraze ve vlastní šťávě, ale nikdy jsem to nezkusil, a tak to nemůžu ani hodnotit. Můj systém propustných vrstev měl zase nedostatky v tom, že ať jsem dělal, co jsem chtěl, vlhkost ve věcech zůstávala. Nemusí to být vůbec způsobeno špatnou funkčností prvních vrstev, stačí, že vrchní vrstva neudýchá to, co se z vás odpaří, hlavně při zvýšeném výkonu. Vlhkost, která zůstane někde uvnitř, pak začne mrznout a vy prochládáte a tělo se marně snaží zahřát. I přes super prvotřídní oblečení vám tohle hrozí a vy se s tím tady zaručeně setkáte. Musíte se prostě naučit s vlastnostmi vašeho oblečení zacházet a využívat je, pak v něm můžete fungovat. Jak jsem později zjistil, i někteří další závodníci používali víc nebo míň „Stevův“ systém. Jay Peterway ho aplikoval v botách, Masaru se dokonce ve spacáku navlíkal ještě do plastového pytle. Nikdo to ale nevyužíval v takové míře jako Steve. Kdyby jeho řešení bylo špatné, asi by těchhle extrémech nemohl přežít, neboť místní extrémní podmínky dokonale prověří jak oblečení, tak použitý způsob.“

Více o knize a autorovi na
www.jankopka.cz
Recenzi knihy najdete niže v souvisejících článcích.
 

Související odkazy
Web Jana Kopky

 
Vaše komentáře
dodal bych..., 28.06.2008 09:09, Reagovat
dodal bych, ze toto má smysl dělat jen v extrémně studeném počasí. Na tomto principu funguje izolace moderních domů. Párkrát jsem tuto metodu taky použil a funguje tím lépe čím je nepropustná vrstva blíže k tělu a vnější silnější. V těchto místech vám žádná membrána nepomůže! Kdo jste viděl, co udělá membránová bunda po pár hodinách v mrazu jistě mi dá zapravdu, že po tom co na sobě máte ledový krunýř od kterého vás dělí jen vrstvička termo prádla, vydává tělo mnohonásobně více drahocenné energie, aby se zachránilo od podchlazení. Led je totiž velice špatný izolant! V takovýchto podmínkách se mi jako vnější vrstva nejlépe osvědčila kvalitní celtovina...
P.O.B. je známá věc! , 4.01.2008 21:11, Reagovat
ProtiOdpařovací Bariéra (POB) je funkční systém, jen málo kdo se ale odváží ho prakticky vyzkoušet! Mé zkušenosti jsou positivní, ve spacáku, neměl jsem ale POB přímo na těle a spal jsem v moiře mono. Moira byla ráno vlhká, ne mokrá, ale spacák dlouhodobě suchý a proto hřející-isolující. Navlékl jsem přes moiru ráno další isolaci a byl jsem v teple. První noc jsem se ale kontroloval jsem-li v přádku. Pak totéž používám v botách, slabé polypropylenové ponožky, pak plastový sáček a přes to teplé jedny či dvoje ponožky. V běžkařských botách ale noha trochu díky hladkému sáčku klouže, což vadí při sjezdu, méně při chůzi. Teplé ponožky byly stále suché! Chtělo by to neklouzavé sáčky.
POB pro aktivní část dne, to znamená šusťákovou přímo na tělo a přes to isolace jsem nezkoušel, těžko si představuji jak budu muset jít abych se nepřehřál, nebo nepodchladil;-)) Pro dlouhodobý pobyt v mrazech je důležité i to, že POB zabraňuje zbytečnému odparu, ztrátě vody z těla, tělo se zpotí jen do nutného zvlhnutí pokožky a ne více a voda se nám neztrácí díky funkčnímu prádlu co ji jinak velmi dobře odvede do dalších vrstev a odpaří do okolí a tělo vytváří pot dál. Většinou ale pot zůstane v podobě jinovatky na a v oblečení, nebo pod nepromokavou bundou jako kusy ledu.
Docela by mě zajímaly zkušenosti těch z Aljašky, jedno zda na kole, lyžích nebo se psy. Nebo je někdo zkušený v používání POB i od nás?
P.K.
 
 
Přečteno 10028x
 
 
Hodnocení článku:
 
Zpět
Volná pracovní místa
Právník/právnička (Město Dvůr Králové n. L)

Pečovatel/ka (PS Dvora Králové n. L.)

Sociální pracovník (Domov důchodců)

Fyzioterapeut (Domov sv. Josefa)

Tajemník úřadu (Dvůr Králové n. L.)

Ošetřovatel/sanitář (Domov sv. Josefa)

Všeobecná/praktická sestra (Domov sv. Josefa, Žireč)

Sociální pracovník/ice (Diakonie ČCE DKnL)


Kalendář akcí